Autoalarmy

Jak pracuje technik - profesionál

Ukázka kvalitní montáže autoalarmu

Před časem jsme Vám přinesli článek "Chcete příklad? (odstrašující)". Jednalo se o "profesionalitu" jednoho autorizovaného prodejce aut při montáži autoalarmu.

K tomuto článku jsme dostali mnoho emailů, ve kterých jste rozebírali možnosti motoristy při výběru montážního střediska a Vaše, bohužel často též nedobré, zkušenosti s různými firmami. Zároveň jste nás vícekrát žádali o ukázku skutečně profesionální práce. Nyní Vám něco takového přinášíme. Tento článek je demonstrací kvality a odbornosti montážního střediska - takového jaké nazýváme profesionály. Můžeme všechny ujistit, že to co si zde můžete přečíst nebylo děláno jen "pro kameru", ale právě naopak, toto středisko jsme si vybrali právě proto, že to takto dělají již několik let. Není podstatné, kde jsme tuto reportáž nafotili, protože známe více podobných servisů, které jsou kvalitativně a odborně na podobné úrovni. Celou montáž prováděl jediný člověk - říkejme mu třeba Karel, za asistence oslepujícího blesku mého fotoaparátu.

Převzetí automobilu

Do vozidla Volkswagen Golf čtvrté generace, se montoval autoalarm Magicar 9000B s dálkovým startem. Ráno Karel převzal od majitele auto, prokonzultoval montáž a budoucí nastavení. Odkontroloval funkčnost jednotlivých částí vozidla a majitel mohl jít klidně do práce.

Příprava

Po odchodu majitele následovala důsledná příprava. Nejdříve byl do auta vložen ochranný potah, aby nedošlo k zašpinění sedadla a chránící "deka" na blatník aby montážník nepoškodil lak auta opaskem nebo knoflíkem na montérkách, případně nářadím v kapse.

Potom již přišla na řadu demontáž potřebných částí auta. Už na první pohled bylo vidět, že Karel ví, co dělá. Plastové kryty, kovové držáky, pojistková skříňka, vše, co při montáži překáží. Nevyhnutelné bylo i odstranění stěračů, které jak je to už u starších aut zvykem, nechtějí dobrovolně opustit své místo. Karel ale na jejich uvolnění nepoužil hrubou sílu. Mohl by tím poškodit táhlo stěračů nebo závit uchycení. Elegantnějším řešením je použití stahováku. Už po několika otočeních byl stěrač uvolněn a práce mohla pokračovat dále.

Příprava kabeláže autoalarmu spočívala ve vytřídění svazků kabelů do konečných svitků a následné izolaci. Vše co Karel dělal, kvalitně izoloval. Na spojené kabely šla nejdříve plastová izolační páska. Velmi podobná jakou prodávají v elektroprodejnách avšak kotouček nestojí 10,- Sk ale 80,- Sk. V čem je rozdíl? Lépe izoluje, netvrdne ani se při vyšší teplotě neodlepuje, ale hlavně, v případě požáru produkuje dým, který samovolně uhasí požár. Každý kabel, ať už spojený nebo svazky kabelů byli převázány textilní páskou. Stejnou používají i výrobci automobilů na svou kabeláž, ale s tím rozdílem, že jí nepoužívají takové množství, jaké použil Karel. Důvod? Šetří. Dávají ji pouze tam, kde je to nevyhnutelné.

Montáž

První, co se montovalo do auta, byla siréna. Jediný díl, který se nenachází přímo v kabině vozidla. Vrtání otvoru pro kabel? Karel se jen zasmál. Každá další, než výrobcem udělaná díra, je místem pro budoucí rez. Vrtá se pouze tehdy, když neexistuje jiná možnost. A ta se většinou najde. Tentokrát se použila originální průchodka, kterou jsou vedeny skoro všechny kabely směřující z motorového prostoru do kabiny. Po zavedení kabelu bylo celé vedení zaizolováno textilní páskou a přestříkáno silikonem ve spreji. Drahý, ale kvalitní špás. Jedna půllitrová lahev stojí kolem 700,- korun, ale máte jistotu, že tudy, se voda do kabiny za žádných okolností nedostane.

Následovala montáž antény a VPS senzoru. Před lepením bylo nutné sklo důkladně očistit, aby jednou přilepené, nebylo nutné znova lepit. Ještě umístit otřesové čidlo a všechno příslušenství je na místě. Karel všechny části, které nejsou viditelné, kvalitně upevňuje dvojitým způsobem. Ze zadní strany umísťuje oboustrannou lepicí pásku a po nalepení to ještě přitáhne samoutahovací páskou, aby v případě, že by se oboustranná páska časem odlepila, vám nelítalo zařízení po autě.

Proč se vlastně montuje od konce? Neměl by být nejdřív namontován alarm a až následně jednotlivé příslušenství? Jednotka alarmu je montována na špatně přístupné místo a následné připojování konektorů by bylo dost problematické. Zároveň po ukončení všech těchto prací zbývalo už jen to nejzajímavější. Lehnout si na několik hodin pod volant a zapojovat.

Připravený autoalarm je nyní nutné korektně pozapojovat k elektroinstalaci automobilu. Zapojení dodávaného příslušenství je bezproblémové, protože originální konektory pasují přesně na své místo. Složitější je to s ostatní kabeláží, která se musí napojovat přímo na vodiče auta. Častokrát je nevyhnutelné odstranit původnúí izolaci a dopájkovat nový kabel alarmu. Kvalitní pájkování je dost důležitá věc. Přestože se to zdá jednoduché, chybným postupem můžeme docílit nekvalitních nebo studených spojů, které se časem projeví na chybné funkčnosti alarmu.

Pro zaizolování rovných spojů Karel vždy používá tepelně-smršťovací bužírku.

Ta se ale při "T" spojeních použít nedá a proto aplikuje v zajetém pořadí: plastová a textilní páska. Tak jak je vidět na následujících obrázcích, montáž je provedena tak precizně, že na posledním obrázku je těžko identifikovatelný původní a nový kabel. Konkrétně montáž z těchto obrázků je zapojení dveřních kontaktů. Je to kromě klaksonu jediné zapojení, které muselo opustit přístrojovou desku, z důvodu výrobcem používané CAN sběrnice. CAN BUS jednotka je umístěna ve dveřích řidiče a proto napojení na dveřní kontakty bylo možné jen před touto jednotkou. Nově instalované kabely kromě toho, že jsou potáhnuty textilní páskou, se kvalitně podotahovali k částem karoserie.

Žádný kabel nesmí samovolně viset nebo překážet v přístupu k jiným částem vozidla. Jakmile to bylo možné, nové kabely se svazovaly s původními, čímž vytvořili jednolitý celek, který vyvolával dojem nejen profesionality provedení, ale čistoty a preciznosti, což by na první pohled mohlo vyvolat pochybnosti, zda je v autě vůbec něco domontováno.

 

Po ukončení těchto prací následovalo zapojení konektorů a umístění samotné jednotky na její konečné místo. Byla to poslední část před dokončením samotné montáže. Karel opět zvolil dvojí kombinaci uchycení - oboustranná páska / plastové svorky.

Zpět do celku

Namísto toho, aby alarm odzkoušel, začal Karel zakládat jednotlivé kryty, které na začátku vyndal. Svojí prací si byl natolik jistý, že zamontoval vše na své místo s rizikem, že pokud by náhodou něco nefungovalo, musí to opět rozebrat. Z vlastní zkušenosti, pokud něco montuji já sám, vždy mi něco vybyde. Karel našel místo na každý původní šroubek a po dokončení mu nic navíc nezůstalo. Konečně se blížil závěr. Nevím které pocity u mě převládali. Zda euforie z toho, že už za chvíli budeme testovat alarm nebo úleva, že se za chvíli montáž ukončí a já budu moci jít konečně domů. Bylo šest hodin večer.

Test

Tak jako při přebírání auta, otestoval Karel nejdřív funkčnost celého automobilu. Bylo by asi zbytečné mít funkční autoalarm v nefunkčním autě. Je-li alarm vypnutý, nesmí mít žádný vliv na funkčnost auta. A v zapnutém stavu? Pouze tím způsobem, k jakému je určen. Když auto svítilo, blikalo a startovalo, mohlo se přejít k testování alarmu. Centrál, senzory, VPS, pager, také dálkový start pracovali korektně. Hned napoprvé.

 

Odevzdávání auta

V podvečerních hodinách přišel majitel vozidla. Z jeho pohledu se dalo vyčíst, že se těší na vyzkoušení nového alarmu, zejména dálkového startu.

Karol majitele na úvod mírně přibrzdil. Zdůraznil, že tak jako před ním na začátku přebíral auto, přičemž odzkoušel jeho funkčnost, je nyní, při vracení auta zpět potřeba udělat podobnou procedúru. Až po otestování směrovek, světel, oken a startování se mohlo přejít k tomu hlavnímu - autoalarm. Karel majiteli nejdříve předvedl základní funkce. Odemykání, zamykání, zjištění stavu vozidla. Potom se přešlo na dálkový start, přičemž všechny tyto funkce už spouštěl přímo majitel. Karel mu jen vysvětloval a ukazoval, ale jinak už bylo vše v rukách majitele. Nastavení některých funkcí bylo nutné ještě udělat podle požadavků majitele. Tyto změny udělal Karel, ale zároveň majiteli ukázal, jak si to může upravit sám. Nasledovalo ještě odevzdání záručního listu a uživatelských manuálů. Překvapením pro zákazníka byli všechny krabice od autoalarmu a příslušenství uložené v zavazadlovém prostoru golfa. Možná to bylo trochu zbytečné, ale Karel říkal, že zákazník si koupil originál produkt a k produktu patří i originální krabice. Pokud je majitel nechce může je klidně vyhodit, ale je mojí povinností odevzdat mu všechny věci patřící k produktům za které zaplatil.

Po všech testech, ukázkách a školeních mohl majitel spokojeně odvézt svého vylepšenéhoo miláčka domů. Je pravda, že ješte musel zaplatit účet za vykonanou práci, ale takto kvalitně a precizně vykonaná montáž si svu finanční odměnu zaslouží.

Na závěr

Poslední dva obrázky jsou na porovnání, jeden z předcházejícího článku. Můžete si porovnat výsledek odborníka a "odborníka".

(Na prvním obrázku se alarm ani nesnažte najít, i když tam skutečně je.)

Karel má za sebou už několik tisíc(!) montáží. Je to vidět například na tom, že ví jak se auto bez poškození odstrojuje, kde co zapojit a jak co nastavit. Nejen to, však z něho dělá profesionála. Má dobře vybavenou dílnu, nešetří na kvalitním spotřebním materiálu, je precizní v práci i na místech v autě, které zákazník nikdy po montáži neuvidí a má chuť učit se stále nové věci, které přicházejí s novými modely aut. Navíc nepovažuje za hanbu odmítnout auto, které je nad jeho síly. Zákazník to akceptuje určitě raději, než svalnaté řeči "vševěda - amatéra". A pokud se vyskytne nějaká reklamace, vyřídí ji bez řečí a odkládání. A víte proč Karel nechtěl abychom sem uvedli jeho pravé jméno a udělal si tak reklamu? Prý kdyby se mu něco náhodou v budoucnu nepodařilo (I mistr tesař se utne...), hodně by se styděl...

Bylo by opravdu skvělé, kdyby nám své služby poskytovali jen takovíto profíci a to nejen u alarmů.

(Julo K)

Diskuse

Diskusní příspěvky
	Dobrý fór.	Frank	03.03.2011 o 15:56