Autoalarmy


Slzný plyn - doplněk k alarmu

Každý, pro koho představuje vozidlo určitý majetek a má o něj strach, se ho snaží co nejlépe zabezpečit. Na jedné straně jsou profesionální systémy vyráběné různými výrobci, na druhé podomácku vyráběná zařízení, o jejichž kvalitě se dá polemizovat. Většinou se jedná o zařízení vyráběná na míru, určená pouze pro dané vozidlo, s minimem variací nastavení. Setkat se můžete ale i s výjimkami, kdy se mistr snažil myslet i na možné komplikace a nečekané situace. Mezi takové patří i Lokus, který svůj autoalarm dovybavil o automatiku se slzným plynem. Svůj vynález uveřejnil na své stránce a nás jím zaujal a proto Vám se souhlasem autora přinášíme bližší pohled na toto "čertovské dílo". Pro rozlišení textů autora a našich redakčních komentářů, budou naše vsuvky psány kurzivou.

Máte i vy podobné vylepšení anebo vynález? Dejte nám vědět na (info@autoalarmy.cz) a podělte se o to i s našimi čtenáři.

Úvod

Toto zařízení v první řadě slouží jako doplněk k autoalarmu. Podmínkou je, aby měl alarm  relé výstup, který následně spíná nějaký spotřebič. Nejčastěji je tím spotřebičem siréna. U některých alarmů se můžete setkat s výstupem na pager, tento výstup je většinou spínaný pouze při narušení vozidla, ne jako siréna i při odemknutí, uzamknutí a dalších činnostech. Nevýhodou ale může být, že výstup na pager je většinou pouze tranzistorový, bez možnosti přímého zatížení, takže pro připojení zařízení s větším odběrem, bude nutné ještě do obvodu zapojit relé.

Filozofie celého zařízení spočívá v mém postoji, který je následující: Hajzla, který mi vleze do auta něco ukrást, nemůžu na dálku vyhodit do vzduchu (klidně bych to auto obětoval). Tak mu chci tu zlodějinu alespoň co nejvíc znepříjemnit :-)

Princip činnosti je následující:

  • Po spuštění alarmu se s určitým zpožděním vystříká do prostoru vozidla slzný plyn.
  • Mechanická část je tvořena motorkem z centrálního zamykání.mechanika_1.jpg
  • Elektrickou část tvoří primitivní zpožďovací obvod.

Protože netuším jak se toto zařízení bude chovat v létě při vysokých teplotách a protože nestojím o to, aby mi to celé kvůli teplu vybouchlo za jízdy, umístil jsem celé zařízení do krabičky. Celé to lze umístit i mimo prostor pro posádku, v motorovém prostoru anebo v kufru, je-li oddělený. A na trysku nasadit hadičku, která bude protažená do chráněného prostoru přes některou z kabelových průchodek. Osobně bych celé zařízení montoval určitě mimo vnitřní prostor vozidla, kde se v létě mohou teploty vyšplhat až k 60°C, do motorové části bych to ale rovněž nemontoval, teploty u motoru nemusí být o mnoho nižší. Jak elektrickou, tak i  mechanickou část bych umístil do pevné kovové krabičky s mírným odvětráváním, za účelem snížení možných škod v případě exploze plynové bombičky.

Mechanika

Mechanická část je tvořena plechem tloušťky 0,5 mm mechanika1.jpga rozměrech cca 100 x 100 mm. Páka je ze stejného plechu, motorek z centrálního zamykání ji tlačí na rozprašovač spreje. Páka je dlouhá asi 90 mm a v jedné třetině má přivařenou matku, která slouží k upevnění k základnímu plechu. Páka je použita, protože samotný motorek nemá dostatečnou sílu ke stlačení rozprašovače. Plynový sprej je připevněn nějakým páskem pozinku. Motorek má v sobě díry pro upevnění, které jsem také takto využil. Všechny rozměry jsou dělané od oka a příliš na nich nezáleží.

Stačilo by možná trochu více námahy a použití novějších komponentů a celé zařízení by vypadalo o dost lépemotorcek.jpg p__ka.jpga profesionálněji. Standardní motorek centrálu má zdvih do 20 mm a výtlačnou sílu na úrovni min. 3,5 kg. Setkat se ale můžete i s jinými motorky, které se mohou pyšnit silou až do 8 kg. Protože u takového zařízení je podstatné nejen zapnutí, ale i ukončení stlačení plynu, spíše bych doporučil použít motorek řady M CZ 5 Push, který má podobný výtlačný efekt jako obyčejný servomotorek, avšak po odpojení napájení se automaticky vrací do základní - stáhnuté polohy. V případě použití klasického servomotorku, by proto bylo vhodné elektronicky vyřešit zpětné stáhnutí, což si však vyžaduje složitější elektroniku.

Elektronika

Elektronická část jelektrika.jpge připojena k výstupu alarmu tam, kde se připojuje zpravidla siréna. Jinak řečeno tam, kde je v případě spuštění poplachu +12V.

Popis činnosti je následující. Alarm vyhodnotí narušení hlídaného prostoru a spustí sirénu. Zpožďovací obvod začne odpočítávat nastavený čas a po jeho uplynutí přivede napájecí napětí přes relé, které následně sepne natvrdo přivedené napětí na motorek centrálu. Ten se vysune do polohy "otevřeno" a tím dojde k vystříkání slzotvorného spreje.

Elektronická část je tvořena jednoduchým zpožďovacím obvodem. Ten má za úkol spustit motorek až po uplynutí nastaveného času. To je důležité ze dvou důvodů.sch__ma.jpg Jednak v případě, že se alarm spustí nám, máme určitý čas na jeho vypnutí. A druhý důvod je ten, že alarm signalizuje zapnutí a vypnutí do pohotovostní polohy bliknutím světel a krátkým spuštěním sirény. Zpožděním zapnutí předejdeme aktivaci spreje. Protože zpožďovací obvod se uvede do činnosti pouze je-li na něj trvale přivedeno napájecí napětí.

I tak je ale nejvhodnější využívat výstup na Pager, pokud jím alarm disponuje a to z mnoha důvodů. Na takovém výstupu se objevuje napětí pouze v případě poplachu. Výstup na sirénu se zapne vždy při odemykání/zamykání - tak jak bylo popsáno, ale také při aktivaci více funkcí, jako například Panic, hlasité vyhledání vozidla a pod.

Takové zařízení určitě nemůže být "univerzální", každý alarm reaguje jinak na různé nastavení. Ani identický model alarmu se nemusí  chovat identicky v různých autech. Také je třeba si zároveň dávat pozor na případy, kdy bychom vozidlo půjčili členu rodiny anebo známému. Třeba se mu zalíbí funkca panic a nechtíc vystříká celé vozidlo "slzákem".

Zařízení bych určitě vybavil také nouzovým vypínačem. Ten by měl být umístěn v dosahu řidiče pro případ nechtěného spuštění zařízení. I přesto, že jsem jako řidič o spuštění poplachu informován spuštěnou sirénou a přitom jsem si vědom toho, že v průběhu několika sekund dojde k vystříknutí slzného plynu, je vhodné mít ještě i nouzové řešení. Uvažuji totiž např. nad touto situací: Během jízdy na dálnici - předpisových 130 km/h - se z důvodu elektrické poruchy anebo nazvěme to z důvodu vyšší moci, spustí ve vozidle poplach. Při zaktivovaném alarmu se zablokuje zapalování, dojde tedy k vypnutí motoru. Automaticky je téměř nefunkční řízení a brzdy - vypnutý posilovač řízení a brzd. Asi každý bude mít problém v rychlosti vozidlo udržet na cestě a pomalu a bezpečně zastavit vozidlo, jako chaoticky "rýchle" brzdit, přičemž brzdy jsou téměř nefunkční, s vědomím, že když se to nepodaří v průběhu např. 10 sekund, dostaneme slušnou dávku slzného plynu. Nouzové tlačítko by bylo jedním z prvních věcí, které bych musel stisknout. Určitě nebude nejjednodušší myslet v té rychlosti i na toto úžasné tlačítko, ale minimálně v poslední sekundě před spuštěním ostřiku si na to možná vzpomenu....

Upozornění na závěr

Autor tohoto zařízení a článku, rovněž také stránka www.autoalarmy.cz nepřebírají zodpovědnost za případné vzniklé rizika technické, zdravotní anebo právní. Sestavení a případná montáž takového zařízení je plně v kompetenci uživatele vozidla a je si vědom možných důsledků této činnosti.

Autor: Lokus a JK
Zdroj: http://mujweb.cz/zabava/leloko/index.htm

Diskuse

Diskusní příspěvky
A co zákonySNooPY15.05.2009 o 21:05
nebyl proveden test!grazl14.07.2010 o 08:24
  ...Rob13.09.2010 o 22:30
KravinaRob13.09.2010 o 21:48
  Použitíautoalarmy.cz14.09.2010 o 08:37
To je ale hovadina.Frank03.03.2011 o 16:02




webdesign © bart.sk